Nový směr v diagnostice

Sledování nových trendů v oblasti vědy a medicíny přináší fascinující pohled do budoucnosti. Vznikají totiž výzkumy, které by v nadcházejících letech mohly rodinám výrazně ulehčit dlouhé měsíce či roky nejistoty při čekání na odbornou diagnostiku. 

Projekt RetinaMind

Oko jako okno do mozku Jedním z takových výzkumů je projekt sedmnáctiletého amerického studenta Edwarda Kanga. Vytvořil softwarový nástroj nazvaný RetinaMind, který s pomocí umělé inteligence analyzuje snímky očního dna. Jelikož sítnice vzniká v embryonálním stádiu ze stejné tkáně jako mozek, odráží se v ní i některé strukturální odchylky nervové soustavy. Speciální algoritmus dokáže s přesností kolem 89 % odlišit projevy autismu či ADHD od neurotypického vývoje.

 Že nejde o pouhý výstřelek nadšeného studenta, potvrdila i nedávná studie publikovaná v prestižním lékařském časopise JAMA Network Open, která potvrdila obrovský potenciál analýzy sítnice při včasné detekci poruch autistického spektra (PAS).

Mapování mozkových sítí

Vedle sledování očního dna se vědci zaměřují také na samotnou strukturu propojení v mozku. Výzkumníci z brazilské University of São Paulo (ICMC-USP) pod vedením profesora Francisca Rodriguese vyvinuli model strojového učení, který analyzoval mapy funkčních mozkových sítí.

Jejich systém dokázal na základě těchto dat identifikovat jedince na autistickém spektru s přesností přesahující 95 %. Zásadní inovací tohoto výzkumu bylo, že AI nezkoumala pouze jednotlivé vybrané oblasti mozku, ale posuzovala celkovou organizaci a propojenost komplexní mozkové sítě. Výzkum publikovaný v odborném časopise Scientific Reports odhalil, že mozek lidí s PAS vykazuje odlišný způsob přenosu informací, což vysvětluje specifika v jejich chování a vnímání světa.

Objektivní diagnostika

Doposud se diagnostika autismu opírá převážně o subjektivní metody – vyprávění a pozorování rodičů, vyplňování dotazníků a sledování chování dítěte odborníkem. Tento proces bývá zdlouhavý a přirozeně náchylný k lidské chybě či nepochopení projevů.

Zavedení objektivních, daty podložených metod představuje zásadní posun zejména pro dívky. Chlapci a dívky na autistickém spektru se totiž často projevují odlišně. Dívky mívají tendenci své symptomy mnohem lépe maskovat - napodobují sociální chování vrstevníků, čímž projevy autismu navenek skryjí. Výsledkem je, že zůstávají výrazně poddiagnostikované.

Umělá inteligence neposuzuje naučené společenské vzorce, hodnotí pouze objektivní biologická data ze sítnice či mozku. Využití AI by tak do diagnostiky přineslo přesnost, rychlost a objektivitu.