Cestování s dítětem s PAS: Jak se připravit na dovolenou

Při slově dovolená si většina lidí pravděpodobně představí pohodu, odpočinek, rodinu, radost a nové zážitky. Pro děti s poruchou autistického spektra a jejich rodiny to může být naopak obdobím stresu a velkých výzev. To neznamená, že se rodiny musí dovolených mimo domov vzdát. Klíčem je dobrá příprava, která dovede mnoho usnadnit, a cestování tak může být příležitostí k odpočinku a novým zážitkům a zkušenostem.

Důvodů, proč je cestování náročné je mnoho. Lidé na spektru mohou vnímat svět jiným způsobem než my – jsou citlivější na změny, mohou hůře zvládat nejistotu a potřebují více času na adaptaci. Dovolená pro ně znamená změnu režimu, nové zvuky/prostředí/lidi/pachy, narušení již zaběhlých rituálů a nové situace, které nelze příliš předvídat. Navíc samotná cesta do cílové destinace může být velkým stresorem, např. kvůli dlouhému čekání v koloně nebo nepředvídaným zastávkám.

Na cestu je ideální připravit dítě dopředu. Vysvětlit mu, co ho čeká. Mluvit o tom, kam se pojede, co tam přesně bude, jak dovolená bude probíhat, můžete si spolu naplánovat nějaké aktivity. Doporučuji k tomu používat fotografie/videa – ukažte dítěti, kde bude ubytované, na jaké místo pojedete. Najděte si spolu na mapě restaurace, parky, bazény - můžete se rovnou podívat i do jídelníčku dané restaurace aby dítě vědělo, z čeho bude mít na výběr. Můžete si vytvořit i sociální příběh.

Před cestou můžete vytvořit jednoduchý plán cesty. Nakreslete nebo vytiskněte časovou osu cesty, zakreslete, v kolik se pojede, čím se pojede, jaké zastávky na cestě budete dělat (pokud to dopředu víte), ale i co budete dělat první den. Doporučuji nezapisovat přesný čas příjezdu, jelikož některé děti by se na určený čas mohly upnout a nedodržení by mohlo způsobit značný diskomfort. Kromě plánu cesty je užitečné vytvořit i denní harmonogram a vytvořit si rutinu, aby dítě vědělo, s čím může každý den počítat a orientovalo se ve sledu dne.

Pro jistotu je dobré si připravit záchranný balíček, věci, které dítě uklidňují nebo mu pomáhají zvládat přetížení. Může to být oblíbená hračka nebo deka, senzorické pomůcky (mačkací míček, fidget spinner, atp.), známé a oblíbené jídlo. V případě hypersenzitivity je dobré zabalit sluchátka proti hluku nebo sluneční brýle – záleží na potřebách daného dítěte.

Běhěm cestování je důležité mít plán, zároveň ale počítat s flexibilitou. Mluvte s dítětem o tom, že je možné, že budou kolony, že na benzínce může být velká fronta lidí, že toalety budou špinavé a zapáchající. Někteří rodiče uvádí, že dopředu informovali personál v místě ubytování, že jejich dítě je na spektru, aby tak co nejvíce ulehčili dítěti, ale i sobě – personál může být vstřícnější, může se i drobně přizpůsobit pokoj, např. vynechání pokojové vůně, pokoj na klidnější straně ulice.

Při výběru místa bych doporučovala volit co nejvíce předvídatelné prostředí, tzn. nevolit all inclusive obrovský rezort, ale volit spíše menší rodinný penzion nebo si pronajmout vlastní byt. Důležitá je i destinace, na kterou se vydáte. V místě ubytování lze stanovit místo, kam se dítě může uchýlit v případě potřeby, ideálně by mělo jít o klidné místo, kde dítě nebude nikdo jiný rušit. Pokud víte, že vaše dítě nesnáší teplo, neberte ho na dovolenou k moři, i když by to byla vaše vysněná dovolená.

Může se stát, že na cestu jste dítě připravovali, ale i přesto nastala krizová situace – únava, přetížení, meltdown. V tomto případě je nejdůležitější zachovat klid, i když to může být velice náročné. Dále umožnit dítěti stáhnout se do klidného prostoru, aby znovu načerpalo síly na pokračování v cestě. A hlavně se neobviňovat! Cestování je zkrátka výzva a děláte své maximum.

Před závěrem přidávám typy od rodičů, které jsem zaslechla v naší organizaci:

"Na každé dovolené máme s sebou krabičku známého, kam patří oblíbené hračky, knížky a svačiny. Dceru to vždycky uklidní."

"Dáváme synovi náramek s naším telefonním číslem – kdyby se ztratil."

"Vždy předem voláme do hotelu a ptáme se na možnosti zajištění klidného pokoje. Někdy vyjdou vstříc i s příchodem na pokoj dříve."

Závěrem

Každé dítě je zcela odlišné a neexistuje univerzální návod na zvládnutí cesty a dovolené. Zároveň však ale platí, že čím více dítě ví, co ho čeká, tím lépe situaci zvládá. Příprava, laskavý přístup a bezpečné zázemí jsou základem klidnější dovolené.